Testovací sada Lifecos Rapid Bovine Tuberculosis Ab pro veterinární diagnostiku

Mycobacterium bovis (M. bovis) je pomalu rostoucí (generační doba 16 až 20 hodin) aerobní bakterie a původce tuberkulózy u skotu (známé jako bovinní tuberkulóza). Je příbuzná bakterii Mycobacterium tuberculosis, která způsobuje tuberkulózu u lidí. M. bovis dokáže překonat druhovou bariéru a způsobit infekci podobnou tuberkulóze u lidí a dalších savců.
Zoonotická tuberkulóza
Infekce lidí bakterií M. bovis se označuje jako zoonotická tuberkulóza. V roce 2017 Světová zdravotnická organizace (WHO), Světová organizace pro zdraví zvířat (OIE), Organizace OSN pro výživu a zemědělství (FAO) a Mezinárodní unie proti tuberkulóze a plicním onemocněním (Unie) zveřejnily první Plán pro zoonotickou tuberkulózu, v němž uznaly zoonotickou tuberkulózu za významný globální zdravotní problém.[45] Hlavní cestou přenosu je konzumace nepasterizovaného mléka nebo jiných mléčných výrobků, ačkoli byl hlášen i přenos vdechováním a konzumací špatně tepelně upraveného masa. V roce 2018 se na základě nejnovější Globální zprávy o tuberkulóze vyskytlo odhadem 142 000 nových případů zoonotické tuberkulózy a 12 500 úmrtí v důsledku této nemoci. Případy zoonotické tuberkulózy byly hlášeny v Africe, Americe, Evropě, východním Středomoří a západním Pacifiku. Případy zoonotické tuberkulózy u lidí jsou spojeny s přítomností bovinní tuberkulózy u skotu a regiony bez adekvátních opatření pro kontrolu nemocí a/nebo sledování nemocí jsou vystaveny vyššímu riziku. Je obtížné klinicky rozlišit zoonotickou tuberkulózu od tuberkulózy způsobené Mycobacterium tuberculosis u lidí a současná nejběžněji používaná diagnostika nedokáže účinně rozlišit mezi M. bovis a M. tuberculosis, což přispívá k podceňování celkového počtu případů na celém světě. Kontrola této nemoci vyžaduje spolupráci odvětví zdraví zvířat, bezpečnosti potravin a lidského zdraví v rámci přístupu „Jedno zdraví“ (multidisciplinární spolupráce ke zlepšení zdraví zvířat, lidí a životního prostředí).[49]
Plán z roku 2017 identifikoval deset prioritních oblastí pro řešení zoonotické tuberkulózy, mezi které patří shromažďování přesnějších údajů, zlepšení diagnostiky, odstranění mezer ve výzkumu, zlepšení bezpečnosti potravin, snížení výskytu M. bovis v populacích zvířat, identifikace rizikových faktorů přenosu, zvyšování povědomí, tvorba politik, provádění intervencí a zvyšování investic. V souladu s cíli stanovenými v Globálním plánu Partnerství Stop TB pro ukončení tuberkulózy na období 2016–2020 plán nastiňuje konkrétní milníky a cíle, kterých má být v tomto časovém rámci dosaženo.